Родослов рода Немањића према Vaclav Križek,
Dějiny národů slovanských v přehledu synchronistickém, Tabore-Praze 1871.
Vlkan, župan Rašky>Primyslav Uroš 1158–1160.;
Uroš Bily, župan Rašky,
veliky župan 1122-1136. m. Anna z kniž. rodu Franskeho.>Čedomil (Bakchinus),
veliky župan 1136–1158.; [Helena. m.)
Bela II., kr. Uhersky (1127).]; [Dcera N. m.) bojar Beluš 1160–1161.];
Techomil (
Teša) 1162–1165. m. Nemkyne.>Stražimir.; Miroslav.; [Dcera. m.) Kestin, ban Bosensky.]; [Dcera. m.) Leonard Osero, hrabe Benatsky.];
Štepan Nemanja I., nar. 1114. ve vyhnanstvi, vel. župan 1165–1195, zmr. 1200. m. Anna, dc. Borisa, bana Bosenskeho.>
Vuk, kn.
Zetsky a Chlumsky veliki župan r. 1204.;
Stepan II. Prvovenčany, kral 1195–1204, 1205–1228. 1. m. Eudoxia, dc. cis. Alexia. 2. m. dc. Dandula, dožete Benatskeho.;
Rastko, co mnich 1186
Sava Svaty, od r. 1221. prvni arcibiskup srbsky, n. 1169, zmr. 1237.;
Отац Немањин је Техомил зв. Теша, браћа Немањина су Стражимир и Мирослав, Завида се не помиње, дјед је Урош Били а прадјед Вукан.
Примјетна је двојност имена код Немањиног стрица Čedomil (Bakchinus) и оца Techomil (Teša), слично Енгелову родослову 1801., Tschudomil oder Bacchinus и Techomil oder Dessa, гдје можемо тако уочити занимљиву једнакост, Teša=Dessa?
Чини се да је Pawel Josif Šafarik,
Slowanské Starožitnosti, w Praze 1837., добро уочио ову сличност Тихомирових других имена, Теша и Дес(ш)а, наглашавајући да је Деса грчко име за Тихомира, тако је и грчко Бакцинус за Чедомила;
" ...
Leta 1089 – 1105 Wlkan, župan Rasky, newedomo prjbuznyli kralowskeho rodu, čili po wyhubenj tohoto wladu sobe zosobiwaj, krwawe wogny wedl s Byzantinci. W čas taženj križakůw skrze Dalmaty do Palestiny nalezal se Wlkan, gegž Willelmus Tyrius kralem slowanskym gmenuge (rex Sclavorum), w meste Skadru. Poslaupnost panownjkůw srbskych zde znova pretržena a zmatena; Byzantštj degepisci mlčj naprosto, dalmatštj pak kronikari w kališti nepewnych powestj a bagj šamagj 32). Okolo l. 1120 dosednul na knjžecj stolici Uroš, gmenowany Bela Uroš (od uroše-li ptaka, či od belaura draka?), župan rasky, podle nekterych bljzky pokrewnjk Wlkanůw, podle ginych krale Michala. Tento Uroš, podle udanj pozdegšjch letopiscůw gestit’ arciotec domu Nemanowa. Manželka geho, Anna, pochazela, gakž letopisci ugišt’ugj, ze knjžecjho rodu franskeho (t. nemeckeho, nikoli francauzkeho, gakž obyčegne se wyklada). Zůstawil po sobe dwa syny, Čedomila, genz Rekům newjm proč Bakchinus slowe, nastupce sweho w panowanj [1136], a Tjechomila čili Tješu (u Rekůw Deses), tež dwe dcery, Helenu prowdanau za krale uherskeho Belu, a negmenowanau, zasnaubenau bojarowi Belušowi. Čedomil wed walku s cjs. Manuelem Komnenem [1151], byl premožen, gat a prjsne pokoren. Neprostredne po nem panowali šwakr geho, Beluš, a bratr tohoto, Pribislav ginak Uroš zwany, oba od Tjechomila, mladšjho syna Bely Uroše, wypuzeni. Tješa pro naklonnost swau k Uhrům byl od panowiteho cjs. Manuele Konena odsazen, a na geho mjsto župan rasky, Štepan Nemanja, neymladšj geho syn, na knjžetstwj srbske powyšen [ok. 1165]. W cele teto poslaupnosti panownjkůw srbskych, gakž ona w byzantskych letopisech a matnych zmjnkach nekterych zapadnjch pramenůw se wyskyta, mnoho gest negistoty, gjž naskrze odstraniti nelze. Podle neyhodnowernegšj zprawy Štepanowa syna, sw. Sawy, narodil se Nemanja l. 1114 w Rybnici na Zete, dostal audel zeme otcowske, bogowal se staršjmi bratry 33), ...
33) Tito u Anaberta slowau Krasimjr a Mečislaw (Engel 204), w srbskych letop. naproti Zawid, Stracimjr a Prwoslaw ! "
Овдје можемо дати Шафариков родослов Немањића уважавајући српске љетописе и знак узвика на крају напомене под бројем 33:
Wlkan >> Uroš (zv. Bela Uroš, bljzky pokrewnjk Wlkanůw)>Čedomil (grč. Bakchinus), (Helena), (negmenowana), Tjechomil (zv. Tješu – grč. Deses)>Zawid, Stracimjr, Prwoslaw, Štepan Nemanja>Štepan, Wlkan, Sawa
Codex MS. Monasterii Salmansveilensis a
Canisio editus, haec habet: “ ...
praereptam imperio, Neemann et Chrazimirus (Stretimirus) magni Comites de Servigia et Rassia cum tertio fratre Mechilavo (Prvoslawo?) nuper in suam redegerant potestatem.“ (
Engel 204)